PRO ČLENY

Apimondia 2022, Turecko



Sobota 27. srpna 2022

Hlavním tématem posledního dne vědeckých sdělení na 47. Apimondii byly možnosti návratu k přírodě blízkému chovu včel.
Tento směr naráží na řešení problémů spojených s varroázou. Hlavní problémy, které je nutno v této souvislosti řešit shrnula Dr. Fani Hatjina – prezidentka vědecké komise Apimondie pro zdraví včel. Je to především hygienické chování, aktivní odstraňování roztočů - grooming, odstraňování poškozeného plodu včelami, zkrácení vývoje zavíčkovaného plodu aj.

1

Heslem této části konference bylo: Zpět do budoucnosti. Z divočiny do úlu a zpět.

2

Existuje řada dokumentovaných případů, kdy včelstva dlouhodobě přežívají bez léčení, jak ve své prezentaci ukázal Dr. Jeff Pettis, prezident Apimondie.

3
4
5
6
7

V příznivých podmínkách s nízkou hustotou převážně izolovaných populací včelstev se skutečně může uplatnit selekční tlak vedoucí k varroatolerantním liniím včely medonosné, jak ukazují poznatky o dlouhodobě stagnující početnosti roztočů v napadených včelstvech.

8

Přesto je vhodné populační dynamiku parazita sledovat i v těchto podmínkách. Dr. J. Pettis podporuje ústup od klasických schémat léčení varroázy včel, přesto však v diskusi potvrdil, že na svých včelnicích v USA léčí minimálně kyselinou mravenčí a šťavelovou.

9

Se situací afrických včelařů nás seznámil D. Biryomumaisho v příspěvku. Inflation-free beekeeping.
Ceny moderních úlů jsou pro běžné chovatele včel na africkém kontinentu vzhledem k tamním průměrným příjmům tak vysoké, že jim doporučují zůstat u chovu včel v jejich tradičních příbytcích z vydlabaných kmenů stromů.

10

Přírodní nebo přírodě blízký chov včel v pesticidy nezasažené krajině
může být zdrojem medů i dalších včelích produktů mimořádné hodnoty, jak ve svém příspěvku sdělila Dr. Cristina Mateescu.

11
12

Plásty konzumované i s včelím plodem jsou pro přírodní národy často významným zdrojem bílkovin a dalších nutričně cenných látek.


K vystoupením, která jsme očekávali s velkým zájmem patřila prezentace Dr. Balásze Kolicse
o změnách v reziduálních množstvích lithia u včelstev ošetřovaných chloridem lithným proti varroáze. Závěry dosavadních pokusů ukazují, že včelstva léčení snášejí velmi dobře kromě otevřeného plodu, který je podstatně citlivější než dospělé včely. Dalším problémem jsou malá ale přesto zjistitelná zbytková množství chloridu lithného v zavíčkovaných cukerných zásobách. V experimentech bude vhodné nadále pokračovat. Dr. Kolics by v pokusech aktuálně doporučoval spíše postřik nebo pokap včel než podávání roztoku LiCl do zásob.

13
14
15

O působení LiCl na fyziologii včel nemáme dostatečné znalosti.
To se týká i fyziologie člověka, i když LiCl je běžně podávaným lékem při terapii bipolární poruchy lidské osobnosti. Proto byl provedeny pokusy s chováním včel za přesně sledovaných podmínek. S jejich výsledky nás seznámil B. Erdem. V pokusech bylo zjištěno, že lithné kationty tlumí aktivitu včel na světle a zvyšují jejich shlukování. Dlouhodobá expozice vyšším dávkám lithných solí by tak mohla mít i nežádoucí účinky.

14
15
16
16a

V posledním vystoupení sekce „Zdraví včel v podmínkách stresu“
ás Giovanni Formato z Institutu zooprofylaktiky z Toskánska seznámil se zahájením činnosti tématické pracovní skupiny B-THENET. Činnost se má zaměřit na výběr a určitou certifikaci správné provozní praxe v chovech včel v konkrétních klimatických a fytogeografických podmínkách a má být zahájena již za několik dnů. Níže uvádím přehled subjektů, které se tohoto programu zúčastní.

17
17a

Na konec jednání sekce Zdraví včel proběhla diskuse.
Dr. Hatjina (vlevo) po všech referátech o potřebě skončit s léčením včel proti varroáze a ponechat volný průběh přírodnímu darwinovskému výběru, položila otázku, kdo v téměř 100 členném auditoriu věří, že se podaří takto získat plně odolné varroarezistentní včely. Nezvedla se jediná ruka. Na otázku, kdo si myslí, že je možné trvale udržet včelstva pouze aplikací organických kyselin, zareagovala pozitivně většina sálu. Když se pak zeptala, kdo tuto metodu používá trvale jako jedinou, byla pozitivní odpověď asi u desetiny přítomných. Málokdo je totiž ochoten riskovat běžně úhyny včelstev v rozsahu 20 – 60 %, o kterých se zmínila včelařka z USA, na fotografii druhá zprava. Další chovatelka včel (na fotografii vpravo) z Indonésie, konstatovala, že u nich je podstatně větším problémem než varoáza včel výskyt roztoče Tropilaelaps a ten působí ještě mnohem větší a rychle nastupující poškození včelstev. Proto je použití akaricidů proti němu zatím naprostou nezbytností.

18


publikováno: 28. 8. 2022 | autor: Václav Švamberk vaclav@majabee.cz



Pátek 26. srpna 2022



E. Bruneau uvedl blok přednášek o vztahu klimatické změny k aktuálním problémům přírody a chovu včel.
Pozorujeme klimatickou změnu, která se promítá do extrémních projevů počasí.

Níže vidíme, že i červenec 2022 teplotně překonal všechny ostatní a v řadě předcházejících let můžeme pro tento měsíc pozorovat zřetelný trend zvyšujících se teplot.

1

V posledních desítkách let je zřetelný nejen trend zvyšujících se teplot ale současně probíhá i trend poklesu relativní vlhkosti vzduchu – příroda se vysušuje.

2

Trend zvyšování teploty má na Zemi globální charakter.

3

S vysokými teplotami rostou nároky na chlazení vnitřního prostoru úlů. Na chlazení o 1 °C se v úlovém prostředí spotřebovává 1,9 x více energie (zásob) než na stejně velký ohřev plodového hnízda. Proto vzrůstá úloha izolace úlové stěny v letním období. Velmi důležitá je také blízkost vodního zdroje ale současně nesmí být včelstva vystavována riziku zatopení při záplavách. Je otázkou, zda jsou velmi silná včelstva vhodná do podmínek slabé nebo žádné letní výživy. Výhodnějším se jeví chov středně silných včelstev, která současně dokážou být velmi úsporná v bezsnůškovém období.

A závěrečná výzva E. Brunnea - Zemi a včely máme ve svých rukách.

4

N. García – hovořil o tom, jak chránit ekonomiku profesionálních včelařů v podmínkách nestability přírodních podmínek a produkce i trhu.
Takto neosobně „průmyslově“ značeným baleným medem určitě nikoli.

5

Coby van Dooremalen se zabývala požadavky na zvyšování biologické odolnosti vůči klimatu a nemocem včel.
Vyšší teploty mají vliv na zkrácení bezplodové fáze a vyšší reprodukci roztočů Varroa. Jako řada dalších se proto snaží v Holandsku šlechtit včelstva na zvýšenou odolnost proti varroáze. Je však patrné, že se jedná o dlouhodobý proces, který provázejí nemalé ztráty včelstev. Obě pokusné skupiny byly na počátku stejně početné ale pouze kontrolní (vpravo) byla léčena kyselinou šťavelovou. Takové ztráty bychom v praxi těžko mohli akceptovat.

6

E. G. Novoa ve svém příspěvku seznámil se selekcí včelstev v Kanadě (Ontario).
Podle předkládaných výsledků se podařilo dosáhnout 7x nižšího nárůstu populací roztoče Varroa a celkově 10 nižší intenzity nákazy u selektované linie včel LVG s vyšší úrovní aktivního zbavování se roztočů groomingem a varroasenzitivní hygienou. Vyšlechtěná včelstva měla více hemocytů a tím také lepší imunitní reakce a menší výskyt viru deformovaných křídel (DWV). Naděje jsou vkládány také do udávaných hodnot dědivosti (heritability), která činí podle autorů pro LVG 44% (vliv genetického základu, tj. 66 % vlivu na nárůst populace Varroa má prostředí), zatímco dědivost medného výnosu činí 20 % (odpovídá i ČR) a dědivost rychlosti jarního rozvoje (plodování) činí 30 %.

7

O programu selekce proti varroáze
prostřednictvím tří hodnotících indexů Produktivita, Chování, Odolnost a způsobu vyjádření celkového selekčního kritéria tzv. varroa indexu odolnosti přednášel Dirk de Graaf z Univerzity v Kentu.


Lucas Garibaldi uváděl příklady,
jak bychom měli dosáhnout zlepšení potravních zdrojů pro včely zaváděním lepších systémů ochrany půdy, vody, biodiverzity a produktivity ekosystémů s cílem i při nižších surovinových a energetických nákladech dosáhnout lepší produkce. Doporučil ochranné pásy s kvetoucí vegetací na okrajích polí a protierozní zelené pásy dělící velké plochy orné půdy.

8
9

Ukazuje se také, že postupně vzrůstá odolnost plevelů vůči herbicidům, což vede i k tlaku na nežádoucí zvyšování dávek těchto prostředků přispívajících k vysychání krajiny.


10

Jiheon Lee z Jižní Koreje (Seoul Propolis Research Institute) ve svém vystoupení popsal imunomodulační efekt vorozpustných propolisových extraktů
ze směsí zeleného, červeného a hnědého propolisu různého geografického a botanického původu. Zelený a červený propolis získávají z Brazílie, hnědý je původem z mírného pásu Eurasie s velkým podílem pryskyřičných složek z topolů, jak jej známe i v ČR.

11

Sang Mi Han z Jižní Koreje nás seznámil s aktuálním stavem výzkumu a využití včelího jedu v Koreji,
který aplikace směřuje nejen do oblastí humánní ale i veterinární medicíny. V Koreji nyní přechází častěji na podávání vyčištěného jedu injekční formou a vytvořili vlastní přístroje na získávání včelího jedu bez odběru žihadel.

12

Sedat Sevin představil alternativní technologii výuky včelařství
v 3D systému ukázkami práce s virtuálními včelstvy.

13
14

Ole Kippinen se zaměřil na vytvoření on-line fenologického systému kvetení rostlin významných pro včelí pastvu v Dánsku.
Jako součást tohoto otevřeného systému pro nahlašování fází kvetení rostlin vznikl také atlas barev pylových rousek nejběžnějších zdrojů pylové pastvy včel a katalog vybraných včelařsky významných rostlin jako webová aplikace.

15

Asli Özkök představil projekt nově vznikající ISO Včelí pyl
a program mezilaboratorních kruhových testů pro zvýšení přesnosti a spolehlivosti stanovení původu pylu.

16

Program zaměřený na ISO Včelí pyl vede Dr. O. Anjos z Portugalska.

17

V mezilaboratorních testech je zapojeno již 19 laboratoří, které se zabývají palynologickou analýzou se zaměřením na včelí produkty.

18



publikováno: 26. 8. 2022 | autor: Václav Švamberk vaclav@majabee.cz



Čtvrtek 25. srpna 2022

Dirk C. De Graaf z university v Kentu představil projekt EU B-GOOD,
který si klade za cíl otestovat a zavést společný index pro měření a vykazování zdravotního stavu včel medonosných (= Health Status Index, HSI), který pomůže hodnotitelům rizik, úřadům i průmyslu ochrany rostlin a veterinárních léčiv měřit zdravotní stav v reálném čase a napříč geografickými lokalitami, stejně jako vyhodnotit efekty včelařských a jiných manažerských rozhodnutí a změn. Budou k dispozici nové inovativní nástroje, které poskytnou další informace mimo jiné o vibrační komunikaci včel v úlech, složení plynů v úlu a genetické predispozici odolnosti včelstva. Studie si klade za cíl vytvoření dynamického modelu krajiny celé EU, který by měl zachytit hlavní snůškové zdroje a jejich proměny v čase. Plánovaný časový rozsah rozšiřování projektu je zvýrazněn níže na mapách černou barvou.

1
2

Pozoruhodným příspěvkem téhož autora je metoda, která doslova v „kuchyňských podmínkách“ dokáže provádět detekci virů deformovaných křídel, jedné z nejzávažnějších nemocí včel, provázejících a šířených varoázou. Metoda je přitom na podobném principu replikace nukleových kyselin jako na vybavení a technické znalosti náročná a dosud standardní PCR metoda.

3
4

Norberto García, prezident vědecké komise Apimondie pro ekonomiku chovu včel,
seznámil s aktuálním stavem prací na novém potravinovém kodexu pro med. Jeho nutnost vyplývá ze stále nevyřešené obtížné situace včelařství, kterou způsobují trvalé a spíše se zhoršující problémy s falšovaným medem.

5

Rozsah problému je patrný z uváděného poměru mezi nárůstem lidské populace v posledním desetiletí, srovnatelným nárůstem produkce medu a přitom několikanásobným zvýšením objemu obchodovaného medu.

6

Potravinový kodex medu je zatím otevřeným projektem, na kterém pracují odborníci z mnoha zemí. Jeho chemická část byla uzavřena vloni v prosinci ale předpokládají se ještě úpravy a doplňky v letošním i v příštím roce. Odborníci se mohou zapojit s připomínkami na výše uvedeném linku.


Karen Everstine (Food Safety Solutions (US)) prezentovala data,
která jsou soustřeďována z celého světa a týkají se případů falšování medu jako potraviny. Případy falšování medu se podílejí na celkovém počtu podvodného uvádění všech potravin na trh 8 % a to je opravdu mnoho.


Etienne Bruneau, prezident vědecké komise Apimondie pro technologii a kvalitu
seznámil auditorium s ekonomickými anomáliemi exportu a importu s medem.

7

Med z celého světa proudí především do těchto 4 zemí – USA, EU, Japonsko a Velká Británie, která však dováží s velkou převahou čínský velmi levný med.

8

Státy lze rozdělit do uvedených 4 kategorií – s převažujícím exportem, s významným exportem ale i importem, země samozásobitelské a země převážně dovážející med.

9

Ceny medu jsou již po desetiletí obvykle nestabilní a dost rychle reagují na změny nabídky a poptávky. Dlouhodobě stabilně nízká a prakticky neměnná cena čínského medu vzbuzuje podezření.

10

Podezření vzbuzuje i nevysvětlitelně rychlý nárůst exportu medu z Indie bez klíčových změn v produkci.

11

Další zvláštností je obtížně vysvětlitelný nárůst exportu medu z Ukrajiny v posledních 10 letech, korelující i s poklesem objemu medu vyváženého z Číny, aniž se zásadněji změnily produkční podmínky a výnosy medu v obou zemích.

12

V případě čínského medu je navíc obtížně vysvětlitelný až trojnásobný rozdíl ceny mezi dodávkami na export a na vnitřní trh.

Současný stav metod rozborů medu, které by měly pomoci odhalovat jeho falšování se zabývali Stephan Schwarzinger z University v Bayreuthu a Peter Tebe z University v Hamburgu.
Stále nemáme, bohužel, metodu, která by jediným testem (třebas přístrojově náročným) spolehlivě odhalila podvodné praktiky v obchodování s medem. Je nutné provádět několik takových stanovení, aby se podařilo falšování, které je zpravidla velmi důmyslné, odhalit. Velké firmy produkující sirupy pro falšování za ceny kolem 0,5 USD/kg jsou totiž velmi dobře obeznámeny s analytickými postupy a sledovanými hodnotami v medu a sirupy určené k adulteraci náležitě upravují.

Proto prof. Schwarzinger doporučuje v případě podezření používat současně většinu z následujících analýz:

13

P. Tebbe – University Hamburg – doporučuje rozvíjet metody analýzy sloučenin určujících původ jednodruhových medů a snažit se vytvářet analytické metody na úrovni otisku prstu, definující s dostatečnou jistotou botanický i geografický původ a pravost medu.

14

Cristina Mateescu – prezidentka vědecké komise apiterapire ve svém sdělení zdůraznila,
že podle Codex Alimentarius „Spotřebitelé mají právo na pravdivé informace o potravinách, které budou konzumovat!“ Ze všech definic je zřejmé, že med je zcela přírodní produkt. Kodex jako takový upřesňuje, že v medu nejsou povoleny žádné potravinářské přísady a dokonce ani produkt uložený v buňkách plástů, když jsou včely krmeny cukrem nebo sirupy, nelze považovat za med. Ačkoli některé země povolují prodej vyrobených náhražek medu, pokud nejsou klamavé, jiné země výslovně zakazují prodej produktů popsaných jako „umělý med“ nebo „imitace medu“.

Vliv konzumace falšovaného medu na lidské zdraví není příliš známý a děje se tak především kvůli nedostatku systematických a vědeckých studií a nízké informovanosti veřejnosti. Etiketa potraviny nabízí informace o složkách potraviny, jako je sůl, přidané cukry, celkový tuk, nasycené tuky a cholesterol. Studie ukazují, že přidané cukry mohou být prázdné kalorie, které zvyšují riziko obezity, srdečních onemocnění, vysokého krevního tlaku nebo onemocnění jater. Dnes je známo více než 300 druhů medu. Tyto medy vznikají z různých druhů nektaru nebo medovice sbírané včelami. Jen nefalšované medy mají ale vyšší nutriční hodnotu, obsahují specifické biologicky aktivní látky se silnější aktivitou, zatímco falšovaný med (bez ohledu na typ falšování) má nízkou nutriční hodnotu a někdy nepříjemné, až nebezpečné účinky na lidské zdraví jak Dr. C. Mateescu uvedla na řadě příkladů:

15

Spojitostí kvality medu a jeho antimikrobiálních účinků se ve svém příspěvku zabýval Dr. Juraj Majtan z Ústavu molekulární biologie SAV,
kde založil oddělení apidologie a apiterapie. Konstatoval, že biologická hodnota medu by se neměla měřit pouze na základě parametrů chemického rozboru ale především na základě antimikrobiálních účinků. Jak uvedl, ohřev medu v mikrovlnné troubě může být tak šetrný, že hodnoty HMF zůstanou v normě i pod 20 mg/kg ale z biologických antibakteriálních účinků zbyde jen ten, který je podmíněn vysokou koncentrací cukrů v medu. Antibakteriální aktivita by se proto měla stát novým kvalitativním standardem vyjadřujícím kvalitu medu na základě jeho biologických vlastností.


E. T. Samanci z Turecka hovořil o použití propolisu proti zánětům sliznice úst a trávicího traktu v dětské onkologii
- Skupiny byly kategorizovány jako pacienti, kteří si čistí zuby měkkým zubním kartáčkem a používali roztok pro péči o dutinu ústní pouze s 20 kapkami extrakčního rozpouštědla propolisu a kteří používali roztok pro péči o dutinu ústní s 20 kapkami propolisu vyrobeného společností BEEO-UP v koncentraci 15 %, třikrát za den. Závěrem bylo zjištěno, že roztok pro ústní hygienu obsahující 15% ve vodě rozpustného propolisu byl významně účinný v prevenci zánětů (mukositózy).

I v dalších studiích sympózia o apiterapii byly prezentovány úspěchy aplikací propolisu proti kožním zánětům, ve stomatologii a v léčbě akné.

16

Se zajímavým a trochu překvapivým příspěvkem z jiné oblasti vystoupila Dalida Darazy z Univerzity Bejrůt.
Prováděné pokusy prověřovaly účinek Bacillus thuringiensis a ajurvédského oleje na různá stádia housenek zavíječe voskového. U starších housenek nebyl účinek příliš vysoký (jen 34 % housenek preparát usmrtil) a potvrdilo se tak, že pro ochranu skladovaných souší by bylo nezbytné je ošetřit postřikem suspenze spor B. thuringiensis ještě před napadením. Během pokusu se ale ukázala i známá schopnost housenek zavíječe napadat a požírat plasty – polyethylen a polystyren. Žádná z housenek živících se polystyrenem se však v dospělce vyvinout nedokázala. Protože jsou však s plasty problémy kvůli jejich špatné biologické rozložitelnosti, zkoumá se i možnost využití zavíječe voskového pro biodegradaci polystyrenu.

17

publikováno: 26. 8. 2022 | autor: Václav Švamberk vaclav@majabee.cz